TÉMA

Aromaterapie 21. století: O síle esenciálních olejů s Robertem Tisserandem

Aromaterapie. Jedná se o často skloňovaný termín a dostat se k jeho přesné definici znamená proniknout do světa spiritualistů i vědců. V jeho jádru stojí samozřejmě esenciální oleje, ovšem co vlastně znamená aromaterapie ve 21. století?

Pokud si dáte vyhledávat termín aromaterapie na internetu nebo po něm budete pátrat ve svém místním knihkupectví, určitě budete konfrontováni s řadou titulů zdobených složitými botanickými vzory, možná i jednou nebo dvěma lahvičkami esenciálního oleje neurčité povahy. Když se podíváte na literaturu, která se věnuje tomuto tématu, snadno dojdete ke zklamání. Je to matoucí. Je aromaterapie věda nebo umění? Co znamená povznášející? A proč je tento výraz použit v jedné knize 123krát? Co jsou fakta a co fikce?

Trocha pátrání nás přivede ke zjištění, že termín aromaterapie poprvé použil René-Maurice Gattefossé na začátku 20. století po náhodném ošetření spáleniny pomocí levandulové silice. Je to už však dávno a svět aromaterapie se od té doby značně změnil.

Robert Tisserand, hlavní expert a zakladatel Tisserand Institutu, vysvětluje: „Myslím, že je důležité objasnit, že slovo aromaterapie se vyvinulo tak, že pod něj spadá využívání esenciálních olejů v oblasti péče o pleť, psychickou pohodu, domácí a osobní hygienu a v lékařství – nebo možná celostní medicíně. Je to opravdu čtyři nebo pět odlišných oblastí či oborů, které jsou zahrnuty do jednoho širokého pojmu.“

A má pravdu – hledání na internetu přinese celou škálu tvrzení a možných použití, od pomoci při usínání až po léčbu onemocnění. Přece všechna nemohou být pravdivá?

Robert to potvrzuje a domnívá se, že stanovení účinnosti aromaterapie se omezuje na uznání mnoha frakcí aromaterapie, které dnes existují. Tvrdí, že: „Pokud rozdělíme aromaterapii na jednotlivé oblasti, je snadnější posoudit, zda fungují nebo ne.“

Jinými slovy, aromaterapie znamená pro mnoho lidí mnoho věcí. Někteří ji využívají jako alternativní medicínu, jiní pro její kosmetické účinky a další pro duchovní přínos – mnozí pro kombinaci všech tří účinků. Existuje tolik tvrzení a tolik údajných použití, že je nemožné je všechny ověřit. A navíc, s ohledem na to, že aromaterapie obvykle kombinuje masáž, vůně a někdy dokonce i hudbu, je těžké vědecky určit, co to přesně přináší ten největší efekt.

Pro Roberta to bylo tak, že to opravdu potřeboval vidět, aby uvěřil. Vysvětluje: „To, co mě přesvědčilo, byly dvě věci: osobní využití buď na mně samotném, nebo na mých pacientech a prostudování závěrů výzkumu. Zjistil jsem, že silice z kůry skořicovníku, podávaná ústně, skutečně pomáhá v raných fázích chřipky a že silice z čajovníku (tea tree oil) skvěle pomáhá při plísňových kožních infekcích.“

Robert zjistil, že bylo možné podívat se na používání esenciálních olejů, bylin a koření v minulosti a znovu je prozkoumat z pohledu moderního vědce.

Pokračuje: „Je vždycky úžasné, když vidíte tradiční použití potvrzené výzkumem. Nyní víme, že silice ze skořicové kůry má antivirové vlastnosti a silice z čajovníku je jedním z nejužitečnějších antifungálních silic.“

S tím, jak technologie pokročila, bylo možné zkoumat chemické látky stojící za tvrzeními – a v mnoha případech byla ona tvrzení doložena. Jak biochemici zabývající se rostlinami, tak i výzkumní pracovníci ve zdravotnictví zjišťují, že chemikálie, které rostliny používají ke své ochraně, jsou prakticky stejné jako ty, které používáme k ničení bakterií na našich tvářích nebo dokonce na našich pracovních stolech.

Robert říká: „Jedním z důvodů, proč rostliny produkují esenciální oleje, je, aby přilákaly opylovače, ovšem dalším důvodem je jejich použití jako chemických zbraní. Nyní se učíme, jak co nejlépe využít tyto úžasné, přírodní chemické zbraně k léčbě a navozování pohody.

„Posledních 20–30 let bylo poměrně dramatických, částečně díky vědeckému výzkumu a částečně díky klinickému využívání. Věda nás informuje o konkrétních účincích. Například důvod, proč mentol působí na kůži chladivě, je ten, že aktivuje chladový receptor nazývaný TRPM8.“

Když se ponoříte hlouběji do vědy o éterických olejích, těžko popřete, že tyto přirozeně se vyskytující chemikálie mají na člověka a životní prostředí celou řadu účinků. Když na stránkách vědeckého výzkumu PubMed zadáte termín „esenciální olej“, dostanete 19 000 výsledků vyhledávání, každý z nich se přitom týká jednoho vědeckého výzkumu. To je obrovské množství studií – i kdyby 50 % z nich nepřineslo žádné výsledky, je to stále 9 500 výzkumných dokumentů dokládajících chemii skrytou za esenciálními oleji.

Robert pokračuje: „Léčivé účinky esenciálního oleje jsou absolutně určovány jeho chemií a tato otázka je velmi složitá. Můžeme se podívat na nějakou významnou složku, například mentol v mátě peprné, a můžeme se podívat na výzkum mentolu, který nám pomůže pochopit, jak a proč silice z máty peprné dělá to, co dělá.“

Podle Roberta je každý éterický olej tvořen zhruba 100 samostatnými chemickými složkami, z nichž každá hraje v biologii rostliny určitou roli. Všechny tyto chemické složky působí i na člověka, od boje proti bakteriím až po zmírňování zánětů kůže. Podle Roberta je každý éterický olej tvořen zhruba 100 samostatnými chemickými složkami, z nichž každá hraje v biologii rostliny určitou roli. Všechny tyto chemické složky působí i na člověka, od boje proti bakteriím až po zmírňování zánětů kůže.

Pro Roberta je však esenciální olej víc než jen výčet jeho součástí. Vysvětluje, že ačkoli každá jednotlivá chemická složka má určitý účinek, jako celek jsou často ještě účinnější.

„Velmi často vídáme důkazy o synergii, což znamená, že esenciální olej jako celek je mnohem účinnější, než můžeme vysvětlit, když se podíváme na to, z čeho se skládá. Synergii vidíme často také u jednoduchých směsí esenciálních olejů. Některé esenciální oleje jsou dokonce registrovány jako léčiva pro specifické použití, například kapsle Silexan (levandulová silice) proti úzkosti a přípravky proti akné obsahující silici ze santalového dřeva.“

Robert není pro vědeckou populaci nikým neznámým. Je autorem knihy Essential Oil Safety, která je nutností pro každého, kdo pracuje s větším množstvím potenciálně silných esenciálních olejů. Přestože mohou být mimořádně užitečné, v případě nesprávného používání mohou být také nebezpečné.

„Esenciální oleje by měly být vždy používány opatrně. Existují případy lidí, kteří po mnoho let požívali mnoho esenciálních olejů nebo po delší dobu lokálně aplikovali nezředěné éterické oleje. Jejich tělo nakonec reagovalo a vyvinula se u nich alergie na prakticky všechny esenciální oleje.“

Robert se snaží poukázat na to, že při správném používání je riziko minimální.

„Všechno je toxické. Pokud jste si dali šálek kávy, vězte, že v tom správném množství může být toxický. Pokud se v toxikologii vyznáte, je to pro vás všeobecně známá věc. Pokud ovšem ne, může vás to vyděsit. Víme, jaké množství oleje je nebezpečné, a víme, jaké množství je bezpečné. Každá velká společnost je dobře obeznámena s bezpečnostními předpisy. Všechny esenciální oleje v množstvích, která se používají v kosmetice, jsou bezpečné.“

Neředěné esenciální oleje nebo oleje ve vysokých koncentracích mohou způsobit popáleniny, alergické reakce a vážná onemocnění, takže jejich použití je silně regulováno orgány jako IFRA a Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (SCCS). Ačkoli to může znít jako vážná věc, pravdou je, že ve velkých dávkách může být nebezpečné téměř všechno – ve starém přísloví „dobrého pomálu“ se skrývá velká pravda.

Co je tedy aromaterapie ve 21. století? Zdá se, že tím, že se odvětví zaměřilo na esenciální oleje a další výzkum jejich účinnosti a úlohy v rámci celého ekosystému, se postupně stalo vědou i uměním. Robert dokonce věří, že esenciální oleje by mohly být klíčem k řešení současných problémů.

„Dnes se vykonává spousta práce a velká část je zaměřena na esenciální oleje jako pesticidy, v balení potravin či jako alternativy k antibiotikům.“

Esenciální oleje nabízejí ve všech těchto oblastech žádoucí alternativy, které by mohly být bezpečnější, levnější i efektivnější.

„Jednou z největších výzev, kterým dnes čelíme, je rezistence bakterií vůči antibiotikům. Dosavadní výzkumy naznačují, že bakterie si extrémně těžko rozvíjejí odolnost vůči esenciálním olejům a ve skutečnosti mohou esenciální oleje někdy odblokovat rezistenci vůči antibiotikům, což se dá považovat za úplný zázrak.“

Budoucnost využívání esenciálních olejů tedy pevně spočívá v rukou vědy a výzkumu, zatímco nám i nadále umožňují vypadat, vonět a cítit se lépe.

Komentáře (0)
0 Komentáře