TÉMA

Chemici přírody

Když dal Carl Linnaeus včele v roce 1758 vědecké jméno Apis mellifera, moc se netrefil. Doslova totiž znamená „včela medonosná“ a naznačuje, že si včely nosí med přímo z květin. Zahanbeně se v pozdějším vydání své knihy pokoušel poupravit jméno na „med-vyrábějící“, ale první jméno už bylo zavedené.

 

Dnes si už naštěstí uvědomujeme roli včel jako chemiků přírody.

„Neznám ve zvířecí říši nic podobného,“ říká Jonathan Powell, správce spolku včelařů The Natural Beekeeping Trust. „Jejich vliv na přírodu je ohromný, protože se netýká jen rostlin, ale i býložravců, kteří se jimi živí, a hmyzu, který na nich žije. Jsou přímo v srdci přírody – jsou farmáři, kteří ostatním druhům poskytují potravu, ať už přímo nebo nepřímo. Měli bychom tento dar více respektovat a uvědomovat si, jak je med vlastně vyráběn.“ 

To je něco, o čem ví hodně dorsetský včelař Mike Madgwick, který pečuje o 25 úlů. Vysvětluje: „Med je v podstatě přesycený roztok jednoduchých cukrů: fruktózy a glukózy. Včely nabírají nektar do svých medových váčků a dopravují ho do úlu. V porovnání s vlastní vahou dokážou unést značné množství. 

Jakmile se vrátí ke zbytku své kolonie, včelky létavky vyvrhávají nektar a předávají ho mladším včelám, jejichž úlohou je med vyrábět. Opakovaným polykáním a vyvrháváním se nektar koncentruje, až obsah vody klesne z 70–80 % na méně než 20 %. Tento super-koncentrovaný nektar (s chemickou změnou směsi cukrů) je med.“ 

Přeměna nektaru na med je delikátní proces, který si žádá detailní pozornost. Při koncentrování nektaru včely do tekutiny přidávají vlastní enzymy a nepatrné množství antioxidantů. Až když je nektar dostatečně zahuštěn, ukládají ho včely v úlu do buněk určených pro uchovávání potravin. „Koncentrace je důležitá, protože pokud je v něm obsah vody vyšší než 20 %, hrozí riziko, že může med kvasit a bude pro včely nepoužitelný.“ říká Mike Madgwick.

„Jen velmi málo bakteriímikroorganizmů je schopno v medu přežít,“ vysvětluje Diane Roberts, tisková mluvčí Britské asociace včelařů (British Beekeepers Association). „Také je kyselý s hodnotou pH mezi 3 a 4,5, což zabraňuje přemnožení bakterií či plísní.“

„Naše interakce se včelami nemusí být tak komplikovaná, jaká je.“

Zodpovědné včelaření po celém světě

Přirozeně samo-konzervační, antimikrobiální vlastnosti dělají z medu hodnotnou ingredienci napříč historií lidstva. Nástěnné malby ze starověkého Egypta z doby 2 400 let před naším letopočtem zobrazují výjevy ze sběru medu, které jsou podobné dnešním metodám. Eva Crane ve své knize Archeologie včelařství (The Archeology of Beekeeping, 1984) uvádí: „Ve skutečnosti se za 4 400 let změnilo jen velmi málo.“

A zatímco techniky se moc nezměnily, poptávka po tomto zlatém potěšení stále stoupá. Med je považován za základní surovinu ve spižírnách po celém světě, ale je důležité na včelaře nahlížet jako na strážce včel, ne jako producenty medu.

Šílet po medu

Když se vydáte do divokých neobhospodařovaných lesů, které pokrývají kolem 60 % Zambie, uslyšíte hukot divokého hmyzu v letu, zaměstnaného vším tím rostlinstvem. Včelaření s divokými včelami je oblíbeným zdrojem příjmu pro místní komunity. Lidé zde raději pečují o životní prostředí včel, než aby přijali používání pesticidů a herbicidů.

„Je zde vysoká úroveň odbornosti a se včelami se zachází s velkým respektem. Včelaření se předává z generace na generaci. Rodiče zde učí děti včelařským dovednostem již od raného věku, aby se včel nebály, a aby si osvojily tuto respektovanou dovednost, která může být zdrojem cenného vedlejšího příjmu, i když se v budoucnu budou zabývat jiným oborem,“ vysvětluje nákupčí Lush Gabbi Leodolff.

Včelaři ručně vyrábějí tradiční úly v stromových kůrách za použití postupů předávaných po generace. Z jednoho stromu může být vyrobeno 15 až 20 úlů, které včelky obývají kolem deseti let, a které mají minimální dopad na životní prostředí. Když jdou sbírat med, včelaři vyšplhají na strom – obvykle bez jakéhokoli záchranného systému – aby zde z dutého válcového úlu vyjmuli medovou plástev. Tento náročný manévr je zapotřebí proto, že tyto divoké včely preferují vysoko umístěné úly.

Jak se britské včelařství vrací ke kořenům

Sběr medu v zambijském včelařství je odvážná záležitost, ve srovnání s rozšířenou komerční produkcí medu, ale podobně průkopnické techniky se rozvíjí i v našich končinách. Včelař z anglického Devonu Phil Chandler adaptoval přirozený přístup ke včelařství už před mnoha lety, mimo jiné ve snaze pomoci zvýšit včelí populaci. „Začal jsem s konvenčními úly a vybavením, ale velmi záhy jsem si začal klást otázku, proč je zapotřebí všechna ta složitá výbava, když jde v podstatě o tak jednoduchou věc. Naše interakce s včelami nemusí být tak komplikovaná.“  

Phil používá neckové (tzv. trámkové) úly, které mají jednoduchý design, dávající včelám větší stupeň svobody v tom, jak si postaví své plástve. Dále využívá rozmnožovací techniky, které pomohou jeho včelám v boji proti lokálním onemocněním, nebo, jak říká „řešit si svoje vlastní problémy.“ Například prozrazuje, že právě koupil tři královny z univerzity v Sussexu, protože mají mimořádnou dovednost: „Tyto královny jsou schopné rozpoznat parazitického roztoče kleštíka včelího (Varroa destructor) v buňkách pláství a nařídit včelám dělnicím, aby je odstranily. Také jsou velmi odolné proti nemocem. A to jsou vlastnosti, které bych rád vypěstoval mezi svými včelami.“

Phil říká, že velikost včelí populace narostla, ale bohužel stále ne do bodu, abychom nemuseli mít obavy. „Včely mají problémy, které máme do značné míry na svědomí my: kleštík včelí, který se šíří po celém světě na pozadí včelařského průmyslu; a hrozba chemie v zemědělství.

„Populace včel medonosných ve Velké Británii je přímo úměrná počtu včelařů, který se za posledních pět až šest let zvýšil, což tak tyto včely staví na silnější pozici oproti ostatním druhům, jako jsou včely samotářky nebo čmeláci, které se musí o sebe postarat samy a mohou tak být ve větším ohrožení.“

A vzhledem k významu včel pro celou přírodu je možná vytváření stanovišť a úlů na ochranu volně žijících včel zodpovědnost, která by neměla být přehlížena.

 

Zapojte se do konverzace

http://www.naturalbeekeepingtrust.org/

http://www.biobees.com/

http://www.bbka.org.uk/

Komentáře (0)
0 Komentáře