Poštovné zdarma k objednávkám nad 1500 Kč do odvolání. Kamenné prodejny jsou otevřené. Více informací

TÉMA

Devět věcí, které potřebujete vědět o Lush Spring Prize

Posviťte si na Spring Prize 2018

1. Co je to Lush Spring Prize?

Lush Spring Prize 2018 je výroční ocenění udílené na třídenní květnové ceremonii. Částka 200 000 liber (cca 6 milionů Kč) odměňující projekty usilující o regeneraci sociálního a životního prostředí bude rozdělena mezi 11 výherců napříč čtyřmi kategoriemi.

2. Jaké jsou kategorie a co znamenají?

Spring Prize je o objevování, oslavování a propojování projektů, které pracují na sociální a ekologické změně. Ať už se jedná o nový nebo zavedený projekt, cílem ocenění je podpořit jejich práci a pozitivní vliv. Kategoriemi jsou:

Zamýšlené projekty: Tato kategorie je zaměřena na skvělé myšlenky v raných fázích, mladší jednoho roku. Až pět výherců si může odnést toto ocenění (v hodnotě 10 000 liber pro každého z nich) na podporu financování svých projektů, sdílení zkušeností, nebo školení a návštěvu podobných, zavedenějších projektů.

Mladé projekty: O toto ocenění by se měly přihlásit skupiny a organizace, které fungují 1 až 5 let, mají doložitelnou historii působení a usilují o rozšíření a rozvoj svých aktivit. Budou vybráni až tři výherci (každý z nich získá 20 000 liber).

Zavedené projekty: Pro ty, jejichž práce je inspirací pro ostatní po dobu delší než 5 let, a kteří by chtěli dále šířit své vědomosti, třeba pomocí školení, outreach či přijímání návštěv z jiných skupin. V této kategorii budou oceněni maximálně dva výherci (každý částkou 20 000 liber).

Ocenění za podporu: Pro organizace, které bojují a lobbují za změnu politiky, regulace či veřejného mínění za účelem podpory regenerace. Oceněny budou dvě organizace, a to částkou 25 000 liber, sloužící jako financování jejich budoucích aktivit, ale i odměna za již vykonanou práci.

3. Proč jsme začali s Lush Spring Prize?

Myšlenka vznikla s objevováním skupin a organizací, které pracují na pozitivních změnách zemědělských a sociálních systémů. Cílem ocenění je odměnit a představit světu jejich úžasnou práci a oslavit inspirující projekty regenerující sociální a životní prostředí, které jdou až za hranice snahy o „udržitelnost“ a ukazují cestu a řešení dobrá pro lidi i životní prostředí. Více se o důvodech založení Spring Prize můžete dočíst zde (v AJ).  

4. Jaké druhy projektů tato cena podporuje?

Spring Prize je určena pro projekty z celého světa reprezentující širokou řadu rozličných témat jako je komunita, potraviny, krajina, energie, voda nebo obydlí. Po celém světě regenerační projekty tíhnou k hodnotám představovaným permakulturou (péče o půdu, péče o lidi a spravedlivé dělení), agroekologií a biomimetikou. Snaží se vytvářet systémy mající podobu uzavřené smyčky, které umí obnovovat své vlastní zdroje. Možná jste slyšeli o „regenerativním zemědělství“, ale mnohé projekty na regeneraci se věnují také otázkám, jako je podpora solidarity, odolnost komunit, vytváření obnovitelných zdrojů nebo uzdravování funkcí ekosystému.

O loňských uchazečích se můžete dozvědět více zde (v AJ).  

Kdo jsou porotci Lush Spring Prize?

Dvanáctihlavá porota se skládá ze soudců z řad širokého spektra hnutí reprezentujících regenerativní projektování, potravinovou suverenitu, biomimetiku a sítě „eko-vesnic“. Aby v ní kromě odborníků byla zastoupena veřejnost, je zde i jeden vybraný zaměstnanec a jeden zákazník Lush se zájmem o ekologii. Porotci jsou:

Warren Brush- Quail Springs Permaculture  

Jyoti Fernandes- Landworkers’ Alliance

Andy Goldring- UK Permaculture Association

Dorothy Guerrero- Global Justice Now

Precious Phiri- Regeneration International

Filipa Pimentel- Transition Network

Gamelihle Sibanda- Biomimicry, United Nations

Pandora Thomas- Black Permaculture Network

Daniel Christian Wahl- Gaia Education, Global Ecovillage Network

Julia Wright- Centre for Agroecology, Water and Resilience at Coventry University

Darcy Hammond - porotce z řad zákazníků Lush 

Rebecca Jones - porotce z řad zaměstnanců Lush

Více o porotcích naleznete zde (v AJ).

6. Jak se dozvím více?

Sledovat můžete přímo webové stránky Lush Spring Prize nebo sociální média vyhledáním hashtagu #LushSpringPrize. Výherci budou oznámeni v květnu 2018.

7. Co je to permakultura?

Permakultura funguje na základě tří hlavních etických principů – péče o zemi, péče o člověka a spravedlivé dělení. Jedná se o způsob projektování, který vychází z poznání stávajících ekosystémů s cílem vytvořit systém nebo způsob života, který jde v souladu s přírodou spíše než proti ní. Tyto systémy překračují rámec udržitelnosti a tvrdí, že raději než šetrně využívat zdroje země bychom je měli regenerovat, pomáhat obnovovat vyčerpanou půdu a poškozené ekosystémy a vytvářet určitý druh bohatého systému s uzavřenou smyčkou.

Lidé jsou součástí ekosystému, nicméně mohou být velmi ničivou silou, která vyčerpává spoustu zdrojů a produkuje obrovské množství odpadu. Permakulturní životní styl směřuje buď k úplné eliminaci odpadu, jeho výraznému snížení, nebo nalezení jeho ekologicky čistého využití a zároveň hledání nových způsobů, jak regenerovat využívané zdroje a pomáhat tím jak ekosystému, tak lidem.

Ve světě, v němž lidská populace vyvíjí na zemi obrovský tlak, dochází ke ztenčování zdrojů a ve velké míře k poškozování mnoha společností a životního prostředí. Neustálé čerpání z těchto poškozených systémů, aniž bychom do nich cokoli vraceli zpět, by měla nahradit regenerace využívaných zdrojů.

Například vytvoření systému uzavřené smyčky pro pěstování zeleniny by znamenalo, že plodiny by byly v nepřetržitém cyklu regenerace. Udržitelná zeleninová zahrada by mohla využívat všechny organické, biointenzivní metody, ale zahrada fungující na principu permakultury by šla ještě o krok dál. Permakulturní pozemek by měl být navržen tak, aby pomáhal obnovovat plodnost půdy a využíval odpad. Využíval by dešťovou vodu shromažďovanou v nádržích, půda by se zde hnojila pomocí kompostovaného odpadu z místních restaurací nebo kaváren, který by jinak směřoval na skládku, nebo rostoucí rostliny, které by se vzájemně doplňovaly a napodobovaly celé ekosystémy.

8. Potravinová bezpečnost a potravinová suverenita, jaký je rozdíl?

Rozdíl mezi potravinovou bezpečností a potravinovou suverenitou se často považuje za komplikovaný. Jednoduše řečeno, potravinová bezpečnost spočívá v tom, že máme dostatek potravin, abychom nehladověli, zatímco potravinová suverenita znamená mít možnost pěstovat rostliny, které chceme a které přispívají jak prostředí, tak lidem. Když to rozčleníme a stručně shrneme:

Potravinová bezpečnost: znamená, že všichni lidé mají vždy přístup k bezpečnému a dostatečnému zásobování potravinami. Zní to skvěle, že? Možná ne, když uvážíte negativa v porovnání s pozitivy. Potravinová bezpečnost nebere v úvahu kulturní volbu, ekosystém v širším kontextu ani udržitelnost zdrojů. Namísto toho upřednostňuje mezinárodně obchodovatelné plodiny a zisky velkých společností před právy a potřebami životního prostředí a lidské rasy.

Potraviny vyráběné ve velkém měřítku a kontrolované nadnárodními společnostmi často znamenají využívání monokultur, chemických pesticidů a herbicidů a je mnohem pravděpodobnější, že budou geneticky modifikovány. Kromě toho, intenzivní pěstování stejných plodin znovu a znovu znamená, že půda nemá šanci se zotavit a obnovit svou úrodnost, což vede k používání chemikálií, které mají zemi vyživit. Pěstování plodin v monokultuře vyvíjí na půdu značný tlak a snižuje její úrodnost, což má s ohledem na omezování rozmanitosti druhů negativní dopad na ekosystém.

Skutečnost, že nadnárodní společnosti řídí produkci potravin, obchodování s nimi i jejich konzumaci, má kromě negativního vlivu na půdu také destruktivní důsledky pro člověka, protože drobní zemědělci jsou často nuceni používat neudržitelné metody a nejsou respektována jejich práva v oblasti hospodaření a obchodování. Výsledek je špatný jak pro životní prostředí, tak pro člověka.       

Potravinová suverenita: existuje tehdy, když komunity produkující potraviny mají autonomii nebo pravomoc pěstovat kulturně, sociálně a environmentálně vhodné plodiny. Jedná se o relativně nové společenské hnutí. Název vymyslela v roce 2006 La Via Campesina, koalice drobných zemědělců z více než 148 zemí, kteří bojují o svá práva drobných zemědělců.

Mnozí z těchto zemědělců využívají tradiční, ekologické metody zemědělství, které po celé generace neškodily lidem ani zemi. Někteří z těchto farmářů pracují na principech permakultury a navrhují svůj zemědělský systém jako odraz přírodních vzorců.

Podle deklarace z Nyéléni potravinová suverenita „staví do centra potravinových systémů a politik ty, kteří potraviny produkují, distribuují a konzumují, spíše než požadavky trhů a korporací. Hájí zájmy a začlenění příští generace. Nabízí strategii, jak odolat a rozložit současný režim korporátního obchodování a zásobování potravinami, a pokyny pro systémy výroby potravin, pěstování plodin, chov dobytka a rybaření, o nichž rozhodují místní producenti.“  

Umožnit lidem převzít zpět kontrolu nad svými vlastními potravinářskými systémy znamená, že potraviny se nestanou jen luxusním zbožím určeným k vývozu, protože nebudou cestovat kilometry daleko, aby skončily na talířích na druhé straně světa. Kromě toho jsou zdroje potravin mnohem rozmanitější a půda zůstává díky správné péči déle úrodná. Jak se uvádí v deklaraci z Nyéléni, zemědělcům to umožňuje „zachovat a obnovovat venkovská prostředí, zásoby ryb, krajinu i potravinářské tradice založené na ekologicky udržitelném hospodaření s pozemky, půdou, vodou, moři, semeny, živočichy, i další biodiverzitu“. Tato rozmanitost je lepší nejen pro životní prostředí, ale také pro člověka. Ten těží z pestřejší stravy, která mu s mnohem větší pravděpodobností poskytne všechny živiny, které potřebuje.

9. Jak se mohu zapojit do permakulturních projektů na místní úrovni nebo doma?

Existuje řada způsobů, jak se doma nebo v místní komunitě zapojit do projektů permakultury. Uvádíme zde několik příkladů:

Dobrovolnictví v místních projektech: Existuje spousta webových stránek, které jsou plné informací o místních projektech. Seznámit se s místními programy v oblasti permakultury je proto snadnější než kdy dříve. Podívejte se na mapu Lush Spring Prize map a najděte skupiny na místní úrovni, které působí ve vaší blízkosti. Nebo si prostudujte webové stránky Permaculture Association, kde najdete spoustu informací o permakulturních projektech ve Spojeném království, a kde máte možnost přidat na mapu rovněž svou vlastní permakulturní organizaci, abyste zvýšili povědomí a oslovili více lidí.

Absolvujte online kurz: K dispozici je spousta bezplatných online kurzů věnovaných permakultuře, takže můžete získat nové znalosti, aniž by vás to stálo spoustu peněz. Oregon State University pořádá bezplatný kurz, který můžete absolvovat za pouhé čtyři týdny, pokud se budete studiu věnovat dvě až čtyři hodiny týdně. Kurz pokrývá řadu aspektů permakulturního projektování a projektování na základě klimatu a pomůže vám se studiem prostřednictvím videí, grafiky a článků.

Přečtěte si o tom: V nabídce je nepřeberné množství knih, že se až může zdát obtížné rozhodnout se, kde začít. Zde je pár tipů, kde seznam četby odstartovat: Cultivating Food Justice : Race, Class and Sustainability (Julian Agyeman), Permaculture: Principles and Pathways Beyond Sustainability (David Holmgren), Gaia’s Garden: A Guide to Home-Scale Permaculture (Toby Hemenway), Earth Users Guide to Permaculture (Rosemary Morrow).

Dělejte ve svém každodenním životě malé změny: Ať jde o začlenění jízdy na kole nebo chůze do vašeho denního programu, omezení odpadu bojkotováním produktů se zbytečně velkým množstvím obalů, shromažďování dešťové vody za účelem zalévání zahrady, nakupování potravin přímo od pěstitelů nebo vlastní pěstování rostlin s cílem podpořit ekosystém (např. luční květiny pro včely), spoustu nápadů pro svou „každodenní permakulturu“ najdete zde (v AJ).

Udělejte si to sami: Jakmile budete vyzbrojeni potřebnými znalostmi, proč nezačít se svým vlastním permakulturním projektem? Ať se jedná o vaši vlastní zahrádku za domem, aktivity u vás doma nebo možná v rámci místní komunity, začněte u svého vlastního prahu! Zde (v AJ) si můžete v časopise Permaculture Magazine přečíst o několika jednoduchých metodách, s nimiž můžete začít začleňovat principy permakultury do svého každodenního života.

 

Fotografie (odshora): „Fayez ukazuje akvaponický systém na farmě Hakoritna, Tulkarem, Palestina“ a „Paul Yeboah a Enoch Gadaffi sklízejí moringu v Institutu pro permakulturu v Ghaně“. 

Komentáře (0)
0 Komentáře