TÉMA

Dokument: We The Bathers

We The Bathers je intimní film, který odkrývá naše přirozené spojení s vodou. Tento zkoumavý dokument vás zve ke vstupu do koupelen napříč zeměkoulí ke sledování toho, jak koupelové rituály formují identitu. Režisérka Phoebe Arnstein vypráví o tvorbě tohoto filmu a o emocích, které v nás všech dokáže voda uvolnit.

Jako lidé jsme závislí na vodě, ale naše přitažlivost směrem k ní je za hranicí pouhého přežití. Voda nám slouží k mnoha účelům; poskytuje nám prostor pro obnovu a relaxaci, a je domovem obřadů a rozjímání. V tomto dokumentu na zakázku Lush Phoebe Arnstein užívá vody jako portálu, skrz který jsme seznámeni se zvyklostmi, které lidé mají uvnitř svých obydlí. Procházeje napříč kulturami a kontinenty, We The Bathers zaostřuje na příběhy v Japonsku, Itálii, Británii a Spojených států.

Přitahována k projektu skrze svou vlastní spřízněnost s vodou jako prostředkem vzájemné interakce s místní kulturami, byla Phoebe dychtivá ponořit se do úkolu. Vzpomíná: „Má mysl začala závodit okolo země a vysnila si rozdílné okolnosti, ve kterých by koupele mohly být emotivní.“

Phoebe spolupracovala s kameramankou Amelií Hazlerigg a se zbytkem týmu na vytvoření kamerového systému, který by skupině umožnil pracovat v tichosti, aby tak pomohli lidem uvolnit se a podělit se o to, jakou roli voda v jejich životech hraje. Záběry byly tvořeny s minimem štábu, aby byly osoby zachyceny ve své maximální přirozenosti. Tým neměl ani zdání o tom, jak intimní a strhující mohou jednotlivé příběhy být.

Začínaje dojemným vyprávěním dvou starších přátel, kteří užívali lokálních parních lázní k vyrovnání se se svým společným zármutkem, je jasné, jakou roli koupel hraje v našem přemítání nad láskou a ztrátami, nad problémy a svobodou. Phoebe ríká:

„Bylo tomu až při natočení mého druhého příběhu v parní lázni v Canning Town, kdy jsem si uvědomila, že tento film může zachytit množství emocí daleko větší, než jsem původně předpokládala. Bylo překvapivé sledovat dva postarší heterosexuální muže, kteří jsou plní něhy jeden k druhému a cítí se v tom dobře.“

„Hovořila jsem s Ronniem na konci dne, ve kterém jsme ukončili natáčení a dověděla jsem se o tom, jak mu komunita parních lázní pomohla k zaplnění emoční i fyzické prázdnoty poté, co bezmocně sledoval, jak jeho žena umírá. Po setkání s ním jsem si uvědomila, že voda má schopnost uvolnit něco silného.“

We The Bathers zkoumá vodu z obou směrů, jako výsadu a luxus, a na druhou stranu s uvědoměním, že pro mnohé není přístup k čisté vodě vždy snadným. Matka z indiánského kmene Navajo hovoří o problémech, které má během koupání své malé dcerky bez dodávek tekoucí vody (v důsledku znečištění vodních zdrojů během těžby uranu), zatímco Laura, žena ze Skid Row, hovoří o klidu, který našla v ReFresh Spot a hygienickém centru pro lidi bez domovů.

Phoebe říká: „Koupel je privilegium a Tina, mladá žena z Navajo Nation, jejímuž životu dominuje nedostatek vody, nám to tiše připomíná. Film se jemně dotýká dalších sociálních problémů, jako je rasismus, deprese, bezdomovectví, imigrace a prostituce. Pro lidi, kteří čelí tíživým okolnostem, se koupel stává ucelenou součástí řízení emocí. Tvorba tohoto filmu mi otevřela oči až do hloubky našeho propojení s vodou a její role v našich životech.“

Od čerstvé matky, hovořící o tom, jak jí Margate odlivové kaluže mořské vody pomohly v jejím boji s předporodními depresemi, až po Jaysona, který se koupe v horkých pramenech v okolí LA pro očištění mysli. Tento film odhaluje silnou schopnost léčit, kterou voda má. Nicméně i přesto, že bylo vše zachyceno skrze stále zvídavé, ale soucitné oči, u některých příběhů bylo jejich zaznamenání náročnější.

Phoebe líčí: „Odpoledne, které jsem strávila s Oki, s nigerijským migrantem sídlícím v imigrantském centru v Sicílii, bylo obzvláště obtížné. Po tom, co jsem se dozvěděla o jeho traumatické minulosti, mi přišly mé otázky týkající se jeho spojení s vodou zněl a zbytečné. Jeho hlas byl slabý a třásl se, můj zněl dotěrně a nepříjemně.“

„Náš rozhovor byl neočekávaně přerušen hlasitým duněním vycházejícím z blízkého kostela, ve kterém probíhala večerní bohoslužba. Tím, jak melancholické zpěvy zaplňovaly místnost, připadalo mi, že to nějakým způsobem pomáhalo uzavřít rány, které jsem otevřela. Uvědomila jsem si, že jsem neudělala žádnou chybu. Otevření dveří vedoucích do koupelny tohoto muže mi umožnilo vstoupit dovnitř a poslouchat jeho příběh.“

We The Bathers vás vezme na kinematografickou cestu, kde projdete krajinou plnou emocí a uslyšíte, jakými způsoby voda čistí, uklidňuje a spojuje.

Premiéra tohoto dokumentu se koná 20. 6. na Beak Street v londýnském Soho, kde si návštěvníci budou moci užít promítání, ale i výstavu fotografií s občerstvením. Pokud se nemůžete účastnit, můžete se na film podívat zde, jakmile bude po prvním promítnutí. Jaký je váš koupelový příběh? Sdílejte film a svůj příběh užitím hashtagu #WeTheBathers.

Upozorňujeme diváky, že film We The Bathers ukazuje osoby během jejich nejosobnějších momentů, takže obsahuje scény s částečnou i úplnou nahotou.

Komentáře (0)
0 Komentáře