TÉMA

Je konec testování na zvířatech v dohlednu?

U příležitosti vyhlášení vítězů cen Lush Prize za rok 2018 se autorka článků pro Lush Times, Katie Dancey-Downs, zeptala odborníků, jak blízko jsme podle jejich názoru k úplné eliminaci testování bezpečnosti výrobků na zvířatech.

Když doktorka Carol Treasure mluví o testech neprováděných na zvířatech, nepoužívá termín „alternativní“. Nemá ráda negativní konotace, které by takové vyjádření mohlo nabízet – jako kdyby alternativy k testování na zvířatech byly jaksi až druhořadé. Zakladatelka a generální ředitelka britské zkušební laboratoře XCellR8, která provádí testování bez využívání zvířat, tvrdí pravý opak – vědecké postupy, vyvinuté v posledních několika desetiletích, jsou pro tyto účely mnohem lepší.

„V XCellR8 používáme lidské kožní buňky – tedy buňky, které byly darovány z etických zdrojů. Používáme také rekonstruovanou lidskou pokožku a modely očí,“ vysvětlila na svém vystoupení v Think Tank během akce „Lush Showcase 2018“.

Když Carol poprvé začala pracovat v oblasti testování bez pokusů na zvířatech, mnozí tento obor považovali za špatnou vědu. Nyní podle jejího vyjádření tato oblast práce znamená, že lidskou fyziologii lze vymodelovat mnohem přesněji.

XCellR8 je jedním z mnoha vítězů ocenění Lush Prize, jehož posláním je eliminovat testování bezpečnosti na zvířatech. Jak daleko jsme se ovšem dostali od doby, kdy bylo každoroční udílení těchto cen v roce 2012 zahájeno? Blíží se konec testování na zvířatech?

Předpisy ve světě

Požadavky na testování na zvířatech se v jednotlivých zemích světa liší, což s sebou podle Emily McIvor, poradkyně pro vědeckou politiku ve společnost PETA UK, přináší řadu problémů.

„Celosvětový nedostatečný soulad mezi různými předpisy znamená, že v zemi, kde byly zakázány testy na zvířatech, byste mohli najít společnosti, které provádí testování pro jiný trh a neuvádí, že to, co se testuje, je kosmetická přísada,“ řekla Emily publiku během svého vystoupení.

„Mohli by tedy testovat, jako kdyby se jednalo o výrobek pro domácnost nebo jiný typ výrobku. Čili pravidla musí být tak pevná, jak to jen půjde.“

Pokud jde o vytváření nových právních předpisů, Emily dodává: „Nejpřesvědčivějším argumentem je, že existují společnosti, které to v dnešní době dělají. Jsou úspěšné a jejich produkty jsou bezpečné, takže se to dělat může.“

V Indii a Izraeli je testování kosmetiky na zvířatech zakázáno. V Evropské unii se na zvířatech nesmí testovat hotové kosmetické přípravky, nesmí se na nich testovat složky kosmetických výrobků a ani se nikde v Evropě nesmí uvádět na trh nebo prodávat kosmetické přípravky testované na zvířatech, byť by takové výrobky byly testovány jinde ve světě. Celá věc tím ale nekončí.

Složitá legislativa znamená, že životy zvířat jsou stále ohroženy. Nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) stanovené Evropskou agenturou pro chemické látky zavedlo zvýšené bezpečnostní testy pro velká množství chemických složek vyráběných nebo dovážených do oblasti EU. To může zahrnovat testování na zvířatech, pokud nejsou k dispozici jiné testy.

A v Číně, protože zákon stanoví, že kosmetické výrobky musí být testovány v zemi čínskými regulačními orgány, to znamená, že společnosti prodávající v Číně riskují, že jejich výrobky budou testovány na zvířatech, bez ohledu na to, zda jejich bezpečnost již byla testována jinde ve světě.

Elizabeth Baker, ředitelka farmaceutického politického programu Lékařské komory pro zodpovědnou medicínu, vysvětluje, že v Kalifornii pracovala na přípravě zákona označovaného jako „zákon o kosmetice bez krutosti“.

„V Kalifornii je státní senát a státní shromáždění a pak musí návrh, aby se mohl stát zákonem, podepsat také guvernér. Povedlo se nám projít shromážděním a senátem,“ říká.

Ale připravit cestu pro změnu není snadné. Elizabeth říká, že dalším faktorem, který brzdí pokrok, je rezistence institucí – společnosti pracují celé roky stejným způsobem a nejsou ochotné se přizpůsobit. A nedostatečné školení navíc znamená, že lidé ne vždy vědí, jak nové technologie používat.

Nové naděje

Lobbisté prosazují regulační změny, aktivisté zvyšují povědomí veřejnosti a vědci vymýšlejí nové testy a všichni tak společně dláždí cestu budoucnosti, ve které se v laboratořích nebudou nacházet žádná zvířata.

Jednou z nově vyvíjených technologií je tzv. „organ-on-a-chip“ (orgán na čipu). Tyto mikročipy obsahují lidské buňky a chovají se jako lidské orgány, což znamená, že se dají používat k testování chemických látek pro lidskou bezpečnost. Důležité je, že díky této technologii lze pozorovat, jak určitá chemikálie ovlivňuje celé lidské tělo a nikoli pouze jeden izolovaný orgán.

Nová technologie „eye-on-a-chip“ (oko na čipu) znamená, že brzy bude možné provádět bez využívání zvířat i testy podráždění očí. S průlomovou technologií přišel vítěz ceny Lush za vědu z roku 2018, korejsko-americký profesor Dan Dongeun Huh z výzkumné skupiny BIOLines na Pensylvánské univerzitě

Jedním z hlavních důvodů pro zahájení projektu byla touha vytvořit alternativu ke kontroverznímu testu Draize, při kterém jsou živí králíci podrobováni opakovaným testům podráždění očí a nakonec zabiti.

„Vzhledem k omezené kapacitě laboratorních zvířat, která mohou simulovat fyziologii člověka, vede současná dominance pokusů na zvířatech v biologickém výzkumu k významným vědeckým, etickým a ekonomickým obavám,“ říká Dan.

Tým stojící za tímto průlomem vyvinul „plíce kuřáka na čipu“, „placentu na čipu“ a „imunoterapii rakoviny na čipu“ – živé krevní cévy, které lze studovat a pozorovat, jak rakovinné buňky působí na části imunitního systému.

Boj o nahrazení testování na zvířatech není omezen pouze na kosmetiku. Již dříve v roce 2018 vědci z Imperial College London jako první na světě použili technologii organ-on-a-chip pro testování vlivu infekčních onemocnění na lidské orgány.

Dr. Carol Treasure na Lush Showcase uvedla: „Kosmetika se ujala vedení, ale není důvod, proč by tyto metody nemohl začít používat farmaceutický průmysl.“

Stojí za to bojovat

Etické důsledky testování na zvířatech jsou dobře zdokumentovány; společnost Humane Society International nastiňuje experimenty, které se v současné době provádějí na zvířatech, a jak tato zvířata trpí. Kromě toho zůstává nezodpovězená otázka vědecké přesnosti. Jak efektivní jsou testy na zvířatech pro výrobky, které používají lidé?

„Řekla bych, že je to etický problém i vůči lidem,“ říká Elizabeth Baker a připomíná problémy s léky, které prošly testováním na zvířatech, ale u lidí selhávají.

„Představte si inovace, představte si, kde bychom mohli být v medicíně, v oblasti testování kosmetiky, posuzování chemikálií, pokud by se část peněz investovala do výzkumu zaměřeného na lidi – laboratorních nebo sofistikovaných počítačových modelů.“

Emily McIvor z PETA souhlasí. Říká, že nové metody jsou pro lidské bytosti relevantnější. A věří, že konec testování na zvířatech je konečně v dohledu.

„Konec se blíží díky pokrokům ve vědě, ovšem k obrovskému pokroku dochází také v regulační aréně. Země jsou pod tlakem veřejnosti, spotřebitelů nebo společností jako Lush, usilujících o ukončení testování na zvířatech,“ říká.

„Věda a osvěta veřejnosti jdou ruku v ruce a za vším jsou předpisy. A pokud povedeme neúnavný boj a kampaň na vhodných místech, předpisy se změní.“

Jedna věc, na níž se vítězové ceny Lush, kteří vystoupili během jednání Think Tank, shodli, byla, jak daleko se dostaly univerzity. Zatímco Emily má pocit, že došlo k politickému posunu, kde mnoho mladých badatelů v oblasti přírodních věd hrdě tvrdí, že netestují na zvířatech, Carol měla zkušenosti smíšené.

„Mnoho studentů nám stále pravidelně píše: ‚Chci pracovat ve výzkumu bez testování na zvířatech, ale moje univerzita to ode mě stále očekává.' Vím, že dochází k posunům, ale pokud studujete farmakologii, používáte zvířecí části; fyziologie, mnohé z klíčových přírodních věd stále používají staré metody,“ říká.

Carol věří, že mezi průmyslem a univerzitami je potřeba udělat ještě hodně práce, aby se jako součást standardního učebního plánu vyučovaly metody in vitro (někdy označované jako pokusy ve zkumavkách) a vymýtily se předsudky vůči testům bez využití zvířat.

Ať už mají mladí vědci možnost budovat svou kariéru zcela bez testů na zvířatech či nikoli, všichni členové panelu souhlasili, když Elizabeth Baker uvedla, že věci nyní postupují rychleji než dříve. Vědomí tohoto je jádrem rozhodnutí týmu cen Lush Prize, zavést kategorii „Mladý výzkumník“, která pokrývá tři geografické oblasti, aby mladí vědci po celém světě mohli pokračovat ve své práci ve výzkumu, který nevyužívá zvířata.

Boj proti testování na zvířatech není ani zdaleka u konce, ale vše se díky kombinaci vědeckých průlomových objemů, vzdělávání, zvyšování povědomí veřejnosti, lobbingu a těm vědcům, kteří se zavázali a zavazují pracovat v laboratořích bez zvířat, rychle pohybuje správným směrem.

Diskuze v Think Tanku na téma Bojujeme proti testování na zvířatech můžete sledovat na Lush Player (v angličtině).

Komentáře (0)
0 Komentáře