TÉMA

Šampioni regenerace 2019: Lush Spring Prize

Je čas oznámit vítěze Lush Spring Prize pro rok 2019. Od ochrany půdy zděděné po předcích po posilování komunit prostřednictvím rajčatové omáčky – jedná se o projekty, které překračují rámec udržitelnosti s cílem regenerovat jak životní prostředí, tak sociální systémy.

Vítězové třetího ročníku cen Lush Spring Prize tento týden oslavují. Právě oni se totiž podělí o celkovou finanční částku ve výši 200 000 liber (cca 5,9 milionů Kč).

Projekty, které pocházejí z celého světa, byly vybrány pro jejich odhodlání regenerovat planetu a sociální systémy. Udržitelnost již nestačí. Musíme regenerovat. To je přesvědčení samého srdce těchto cen.

Výběr letošních vítězů nebyl pro porotu snadným úkolem. Do rukou se jim dostaly stohy žádostí prezentující inspirativní projekty regenerace z celého světa. Oni však mohli vybrat jen hrstku těch, kteří získají finanční odměnu jako připomínku toho, kolik lidí se věnuje boji za zdravější planetu.

Dlouhé čekání je konečně u konce. Na konferenci v Emerson College v Sussexu byli vyhlášeni vítězové...

Vítězové

Kategorie Zamýšlené projekty

Tato kategorie je určena pro projekty, které jsou staré méně než jeden rok. Každý projekt byl odměněn částkou 10 000 liber (cca 300 tisíc Kč).

Ripanu

Uprostřed ekvádorského amazonského pralesa se lidé z kmene Sapara postavili proti ropným vrtům. Aby mohli v obraně své půdy a kultury dále pokračovat, jedna z komunit plánuje vybudovat centrum ekoturistiky zaměřené na ochranu deštného pralesa a využití přírodní medicíny k fyzické a duchovní léčbě návštěvníků. Tento mírumilovný projekt představuje jeden ze způsobů, jak chce komunita bojovat proti celosvětovému ropnému průmyslu.

„Tím, že udržujeme ropu pod zemí, podnikáme politické kroky pro blaho planety a lidstva,“ říká Rubén Darío Díaz Chávez, člen komunity Ripanu.

Centrum bude postaveno na půdě kmene Sapara a jeho propagace bude zajištěna prostřednictvím webových stránek s využitím videí, fotografií a zpráv od komunity Ripanu, které budou zvát lidi z celého světa k léčbě, zotavení a snění uprostřed deštného pralesa.

„Chceme léčit lidské mysli a duše. Chceme lidi učit lucidnímu snění, aby pochopili, proč tolik bráníme naše území před těžebním průmyslem, který nás všechny utiskuje,“ říká Rubén.

Verdagaia

Katastrofická vlna lesních požárů zpustošila koncem roku 2017 oblast Galicie na severozápadě Španělska. Zemřelo při ní více než 120 lidí a shořelo přes půl milionu hektarů. Zanedlouho po této katastrofě se objevil ekologický projekt Brigadas Deseucaliptizadoras neboli Brigády deeukalyptizace.

Eukalyptus je vysoce invazivní druh, jehož pěstování bylo po desetiletí podporováno papírenským průmyslem. A právě on je jedním z hlavních hnacích motorů těchto ničivých lesních požárů. Eukalyptové monokultury vytvářejí „zelenou poušť“ s extrémně omezenou biologickou rozmanitostí, která tlačí původní lesy na malé, separované oblasti.

Brigády, tvořené stovkami dobrovolníků, nyní eukalyptové monokultury a další invazivní stromy stahují zpět a obnovují původní přirozené prostředí.

„Je to iniciativa, která ukazuje, jak mohou lidé společně vnést změnu do obnovy krajiny a přirozených prostředí. Za pouhých pár měsíců transformovaly brigády všeobecný pesimismus v angažovanou účast,“ říkají Joám Evans Pim a Iolanda Mato Creo, dva z organizátorů skupiny.

Verdagaia sní o obnově původních lesů, ve spojení s biodiverzitou a tradičním využitím. A jak se k brigádám připojuje stále více dobrovolníků, tento sen se postupně stává realitou.

Apthapi Comunidades del Vivir Bien

Je možné žít dobře, žít ve světě, kde jsou lidé v rovnováze s přírodou? Apthapi věří, že to možné je, a chce v Escuela del Vivir Bien, tedy Škole dobrého života, vzdělávat nové generace tak, aby žily právě tímto způsobem. Tento holistický projekt bude stavět mosty mezi moudrostí předků a moderními technologickými pokroky.

„Vzdělání je nejmocnějším nástrojem transformace. Doufáme, že díky němu oslovíme mnoho lidí, kteří dokážou sjednocovat, zpochybňovat a transformovat všechny oblasti svých životů. Když přivedeme více lidí, můžeme změnit svět,“ říká Geraldine Ovando z výkonného koordinačního týmu Apthapi.

Čtyři různé organizace nyní spojují své síly, aby uvedly tento vzdělávací projekt v činnost v různých oblastech Bolívie. Po získání ceny Lush Spring Prize se projekt promění ze snu plánovaného v notebooku v realitu.

Laboratorio Sicilia 2030

Tato skupina je postavena na myšlence spolupráce. Laboratorio Sicilia 2030 (LS2030) se nechala inspirovat cíli OSN pro udržitelný rozvoj a podporuje na Sicílii skupiny a jednotlivce v obnově půdy a udržitelném růstu. Projekt buduje komunity a inspiruje kolektivní vedení.

„Všichni jsme vedeni skutečnou náklonností k naší zemi. Pocházíme z různých kulturních, profesních a generačních zázemí a všichni máme společnou vůli pracovat na regeneraci Sicílie,“ říká skupina. V duchu skutečné spolupráce se pět zakládajících členů rozhodlo hovořit společným hlasem.

Na Sicílii je velká část půdy ohrožena. Velkým problémem je zde desertifikace, což je proces degradace půdy na pouště a polopouště, který značně ovlivňuje ekosystémy, vodu i půdu. Jedná se o jednu z nejdotčenějších oblastí v Itálii. A důvod? Změna klimatu a vliv člověka.

LS2030 podporuje obnovu této vyprahlé krajiny, podporuje ekologické zemědělství a hledá způsoby obnovy budov šetrné k přírodě.

Kromě ekologických problémů čelí obyvatelé Sicílie také mafii a chudobě.

„Sicílie je nyní ve fázi přechodu a hledá novou a jinou budoucnost. Mnoho lidí pracuje na budování alternativ k systému mafie, pečuje o půdu a znovu objevuje různá zaměstnání,“ říká skupina.

Tato skupina chce na Sicílii především prosadit konkrétní změny prostřednictvím kolektivních akcí.

 

Kategorie Mladé projekty

Tyto projekty jsou možná stále v počáteční fázi, ale již mají obrovský dopad. Všechny fungují rok až pět let a každý z nich získal částku 20 000 liber (cca 600 tisíc Kč).

Aliance Ceibo (Alianza Ciebo)

V západní Amazonii je půda původního obyvatelstva využívána těžebním průmyslem. Členové čtyř domorodých kmenů bez ohledu na vzájemné rozdíly spojili své síly za účelem obrany území deštného pralesa a ochrany své kultury.

„V průběhu let jsme zjistili, že nemůžeme čekat, až nám pomůže vláda, společnosti nebo kdokoli jiný. Musíme si najít vlastní řešení,“ říká Hernan Payaguaje, výkonný ředitel aliance Ceibo.

Hernan vysvětluje, že aktivity skupiny jsou často v přímém rozporu s hospodářskými zájmy vlády, ale tato půda je jedním z nejdůležitějších primárních deštných pralesů na Zemi a jejich snaha je důležitá pro zastavení klimatických změn.

„S tím, jak se naše území s ohledem na vnější tlaky zmenšují a mizí starší generace, cítíme obrovskou naléhavost jednat, abychom ochránili to, co nám zbývá,“ říká.

Kromě ochrany půdy zděděné po předcích před ropným průmyslem aliance Ceibo usilovně pracuje na posílení kulturní identity a „domorodých znalostí“ po staletích kolonizace a vyloučení. Skupina nyní obnovuje tradice a zároveň vzdělává lidi v dovednostech a nástrojích nezbytných k přežití.

Aliance Ceibo chce dosáhnout dne, kdy území budou bez kontaminace, spravována domorodými komunitami a chráněna pro budoucí generace. Kromě toho chce skupina inspirovat ostatní domorodá společenství k obraně své země.

YICE Uganda

Půda v uprchlickém táboře Bukompe v Ugandě až donedávna stále více degradovala. Monokulturní plodiny se ošetřovaly nebezpečnými pesticidy a hnojivy, původní stromy s tvrdým dřevem se kácely a vyrábělo se z nich dřevěné uhlí. To vše bylo výsledkem skutečnosti, že lidé bojují s chudobou a nedostatečným potravinovým zajištěním. Neustále pokračující degradace půdy tento problém ještě zhoršila.

YICE Uganda se snaží hlad a chudobu v táboře snížit. Komunitě uprchlíků nabízí školení týkající se regeneračních zemědělských činností, jako je například permakultura, a zároveň jim poskytuje finanční služby. Lidé dokážou vypěstovat dostatek potravin nejen na podporu své komunity, ale také k prodeji.

„Naším snem je vytvořit v Bukompe a sousedních společenstvích ekologickou permakulturní komunitu,“ říká programový ředitel YICE, Noah Ssempijja.

Sám Noah strávil své dětství v uprchlickém táboře, vychováván svou matkou, která uprchla z Rwandy. Díky tomu jsou mu problémy uprchlíků a žen důvěrně známé a jde u něho o „srdeční záležitost“.

„Projekt se zaměřuje na uprchlíky, kteří jsou v Ugandě nejzranitelnější komunitou, a podporuje je v příležitostech, jak si zajistit příjmy a potravinové zabezpečení,“ říká Noah.

Práce YICE nekončí pozitivním dopadem na planetu a životy lidí v Bukompe. Organizace také podporuje sousední farmáře v permakulturních praktikách a buduje sociální soudržnost mezi uprchlíky a místními obyvateli.

Přečtěte si další informace o tom, jak agroekologie transformuje uprchlický tábor Bukompe.

Asociace Diritti A Sud

Může rajčatová omáčka změnit přírodu a sociální systémy? Hlavní projekt asociace Diritti A Sud, produkce přírodní rajčatové omáčky, se nazývá Sfruttazero (neboli nulové vykořisťování), a to z velmi dobrého důvodu.

„Sfruttazero respektováním pracovníků i přírody a získáváním pravého, etického produktu bez pesticidů ukazuje, že je možné pracovat jinak,“ říká spoluzakladatel skupiny Angelo Cleopazzo.

Projekt se zaměřuje nejen na práva pracovníků a na respektování půdy, ale umožňuje také místním původním obyvatelům a migrantům koexistovat a spolupracovat. V drsném ekonomickém klimatu je to více než praktické řešení – je to politické poselství. Je to postoj proti rasismu a xenofobii.

„Jsme političtí aktivisté bojující za sociální a klimatickou spravedlnost. Už nám vadil tradiční způsob politiky, proto jsme se rozhodli jednat ne pro migrující pracovníky, ale společně s nimi,“ vysvětluje spoluzakladatel Gianni De Giglio.

Prostřednictvím rajčatové omáčky asociace Diritti A Sud aktivně demonstruje, že migrace není příčinou problémů, ale příležitostí k posílení ekonomického postavení.

 

Kategorie Zavedené projekty

Tyto projekty prokázaly, že úspěšně fungují již více než pět let, a každý z nich získal odměnu v podobě 25 000 liber.

INSO

Organizace INSO působí posledních 15 let v údolích Oaxaca v Mexiku, kde řeší krizi související s vodou. Rychlost proudění vody má v této oblasti vážný dopad jak na komunity, tak na ekosystémy.

Dvě demonstrační centra ukazují, jak lze vodu zpomalit a využít ve prospěch komunit. Lidé se mohou na těchto místech účastnit workshopů a školení, kde se seznamují s příklady regenerativního využívání půdy.

„Zažili jsme tolik momentů, které by mohly být považovány za úspěšné: přeplněné veřejné akce, porážka škodlivého státního nebo soukromého projektu nebo získání ceny. Stále více však zjišťuji, že to, co se opravdu počítá, jsou malá každodenní vítězství, jako je náhlé oživení mrtvého pramene v potoce,“ říká Juan José Consejo, koordinátor INSO.

Skupina vytvořila také fórum o vodě, které sdružuje zainteresované strany a nevládní organizace a získává tak to nejlepší z kombinace tradičních znalostí, organizace komunit a moderních technologií.

Guba

Tato organizace nabízející školení v oblasti permakultury odmítá rozmach západního kapitalismu a konzumu v oblasti Eswatini (Svazijsko) a místo toho se obrací k přírodě s cílem najít řešení obtížných životních podmínek. Guba ukazuje lidem, jak využívat principy permakultury k regeneraci půdy tak, že budou pracovat v souladu s přírodou spíše než proti ní, a vytvářet cesty k výživnému jídlu, čisté vodě, přístřeší a ekonomické stabilitě.

Vše, co souvisí s tímto projektem, pramení ze tří etik permakultury: péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé sdílení.

„Spoluvytvářel jsem organizaci Guba, protože jsme měli pocit, že současné reakce na chudobu v oblasti Eswatini nestačí. Chtěli jsme se posunout od zastaralé charity a podívat se, jak bychom mohli podpořit lidi, aby si pomáhali sami, aniž by to škodilo planetě, která udržuje naše životy,“ říká Sam Hodgson, spoluzakladatel organizace Guba.

„Permakultura nabízí řadu nástrojů, u nichž jsme cítili, že je lze přizpůsobit kontextu Swati.“

Guba prostřednictvím školení a vzdělávání ukazuje, jak mohou lidé lépe využívat zdroje, které mají k dispozici, a dává lidem nástroje k transformaci vlastního života.

 

Kategorie Ocenění za podporu

Tyto projekty skutečně mění pravidla hry a budují a posilují celosvětové hnutí regenerace. Každý z nich získal 25 000 liber na pokračování ve své práci.

ZIMSOFF

Rolníci bojují v Zimbabwe za sociální spravedlnost a Zimsoff poskytuje jejich hlasům platformu. Tato skupina se prostřednictvím školení a vytváření sítí intenzivně snaží zvýšit povědomí veřejnosti o agroekologii a učinit z ní součást národní politiky a zároveň posílit práva drobných zemědělců. Vše, co se týká tohoto projektu, se vrací k řešením pod vedením samotných farmářů.

„Klimatická krize, která s sebou přináší více období sucha a současně více povodní, ovlivňuje naše snahy vyrábět potraviny a chránit místní semenné odrůdy. Ničí naši půdu a způsobuje masivní erozi půdy a zanášení bahnem,“ vysvětluje národní koordinátor skupiny, Nelson Mudzingwa.

Skupina usilovně pracuje na zvýšení odolnosti mezi těmi nejzranitelnějšími skupinami a bojuje za dobu, kdy budou lidé schopni dosáhnout v dobře řízeném prostředí potravinové soběstačnosti.

Zimsoff doufá, že se dočká nejen dne, kdy vnitrostátní politika bude integrovat agroekologii a osivové systémy spravované samotnými farmáři, ale také deklarace OSN o právech rolníků.

Ecolise

Ecolise má v pravém stylu vítěze kategorie projektů s vlivem skutečně velký vliv, protože pracuje se skupinami po celé Evropě. Tato síť podporuje komunitami vedené iniciativy v oblasti změny klimatu a udržitelnosti a vytváří prostor, ve kterém mohou lidé spolupracovat.

„Nacházíme se uprostřed klimatické nouze a drtivá většina vědecké komunity se shoduje na tom, že současné snahy vládních institucí nestačí na to, co je zapotřebí,“ říká kreativní ředitel organizace Ecolise, Eamon O'Hara.

Ecolise věří, že abychom vytvořili jinou budoucnost – takovou, která nezahrnuje katastrofální klimatické změny – musíme se odklonit od současného světového modelu založeného na spotřebě a koncentraci bohatství. Skupina tvrdí, že místo toho musíme přijmout model podporující regeneraci a větší distribuci bohatství.

„Pro dosažení tohoto posunu je nezbytné rozšiřující se hnutí občanských a komunitních iniciativ,“ říká Eamon.

Jedním z největších úspěchů skupiny je založení Evropského dne udržitelných komunit (European Day of Sustainable Communities, EDSC), který nabízí příležitost představit práci odehrávající se v tisících komunit po celé Evropě. Akce zahrnují demonstrace permakultury, filmové projekce a dny otevřených komunitních zahrad.

Ecolise doufá, že prostřednictvím rozsáhlé sítě mohou akce v menším, komunitním měřítku společně získat hybnou sílu a vést k něčemu, co změní pravidla hry.

Chcete se dozvědět více o cenách Lush Spring Prize? Přečtěte si o loňských vítězích nebo se ponořte do světa regenerace zde. 

Ilustrace: David McMillan

Komentáře (0)
0 Komentáře